Jsme jako jeden

Život náš je pralesem,
nejednou bloudíš v něm
a ztrácíš směr

I když ví kam jeden jde
jinam jej dovede
než kam by chtěl

Potkáváš těžké dny
kdy se bortí krásné sny
Právě v nich nejtěžších s tebou jsem

Všichni tví přátelé
chtějí stát po boku tvém
Vykřiknout:
Stal se z nás jeden jen!

Jen jeden jen jeden stal se z nás
jen jeden jen jeden stal se z nás

Chci si táto po svém žít
i když mám úkol svůj
být královnou

Budeš se mnou práci mít
srdce má nade mnou
moc čarovnou!

Malá má to já znám
srdce ráda kážou nám
Dnes tvá dlouhá pouť začíná

V očích máš nepokoj
úsměv s pláčem svádí boj
Své sny braň je tu zbraň:
Hrdost tvá!

Jen jeden jen jeden stal se z nás
jen jeden jen jeden stal se z nás

Stal se z nás jeden jen
jsme jak země se sluncem
Dnes z hor vítá vás jeden hlas

Až můj trůn bude tvým
říkej i těm posledním:
Jeden strom jeden stín stal se z nás!

Má ukolébavka

Spinkej Kovu spinkej
a měj vzletné sny.
Budoucnost máš královskou
pohrávej si s ní.

Vyhnaly mě, špinily mě,
byla jsem tak bezradná.
To co proved mi ten tyran
se nezapomíná.

Ale sen tvůj ať je sladký,
vždyť se zrodil v hlavě mé.
Ukonejší srdce matky,
která náhle šťastná je.

Slyš Simbu smrt mu láme vaz.
V mých spárech dcerka pláče zas!
Ty hrozné nářky jsou teď mou
ukolébavkou!

Najít slova odpuštění,
po tom toužily mé rty.
Je tu ovšem drobný problém,
že jsou na živu ty skety.

Kovu vyhrál úkol těžký,
Simbu zahnat na strom smí.
K trůnu dospěchá byť pěšky,
jde s ním nenávist a my!

Ať slyší Kovu píseň mou,
tu kvílivou a vražednou.
Mé symfonie smrti jsou
ukolébavkou!

Zhynul Scar,
však Zira pomstí ho.
Už ví co udělá.
Kovu budeš zabijákem,
tvoje duše bude zlá!

Spi jen skunku malá...
ehm, chci říct: Spinkej zlato dál.
Spi ať svaly pevné máš,
vždyt ty budeš král!

Už bubny duní ze všech stran
a můj syn řve: ,,Já jsem tu pán!''
Ta slova pomsty
sladká jsou.
Kovu budeš vládnout
bleskům nad hlavou
Smeteš z nebe hvězdy
svou vlajkou krvavou

Si uspán královskou
ukolébavkou!

Nejsi náš

Ten zrádce,
had zlej.
Z jizvy jde hrůza a hrůza jde z něj!
Ten zrádce(Ta hamba)
Had zlej(Má cejch)

Říkal si o to a hned v prvních dnech.

Ten zrádce (on v srdci má trn)(ta hamba)
Had zlej (má cejch)
Proklet je
Z jizvy jde hrůza a hrůza jde z něj!
Jedinej tvor agitátor.

Ten zrádce (má záludnou tvář)(ta hamba)
had zlej(má cejch)
Říkal si o to a hned v prvních dnech(v srdci má zákeřnost vln)
Jedinej tvor agitátor

Rád ho měl vítr jen
Zná jen vřískot, táhni ven!
Zrádce všech může jít!
Však zradu tu musíme v paměti mít!

Tak běž, kam chceš nejsi náš
víme, že jsi jen rváč a lhář
Běž, kam chceš nejsi náš
Čin svůj znáš

Běž, kam chceš nejsi náš
zlověstnou máš tvář
Pustá skaliska
Podraz a strach

Slepí nejsme už a ty už nejsi náš !!!
Běž, kam chceš nejsi náááš
Ten zrádce
had zlej
Ten zrádce
had zlej
Ten zrádce

 Upendi

  Opice:
Hádej kde v záři měsíce
vyje pavián tahle opice
a květ lotosu půlku vesnice
svou vůní omámí

Hroši houpou se něžně v liánách
lehkou rumbu tančí
muži těžkých vah
S plameňáky zaplane plameňák
hádej kde se všechno smí?

Tam Upendi
kvete láska na stromech
a když dozraje, tolik sladká je
že jde o rozum i dech
Tam Upendi
je dobré na nic nemyslet
Jen o to jde být vždycky dva
a z mraků prší me

Kiara:
A kde je to?

Opice:
To místečko nosí každý v sobě.


Teď bacha dejte si jsou tu útesy
všem tu vstávají hrůzou pačesy
peklo milenců kterým prošel jsi
je samá legrace

Tam upendi
kvete láska na stromech
a když dozraje, tolik sladká je
že jde o rozum i dech
Tam Upendi
je dobré na nic nemyslet
Jen o to jde být vždycky dva
a z mraků prší me

Proč se vláčet krajem
jak lovci s károu
od Tanganiký po Kilimandžáro
Najdeme si Upendi i za první skálou
lehce, tam kde chcem

Kiara:
Upendi, to znamená láska, že jo?

Opice:
Vítejte v Upendi!

Tam Upendy
kvete láska na stromech
a když dozraje, tolik sladká je
že jde o rozum i dech!
Opice a Kiara:
Tam upendi
je dobré na nic nemyslet
Jen o to jde být vždycky dva
být pár
co k nebi vzlét!

Kovu a Kiara:
Tam upendy

 Láska cestu zná

Nepoznáme svět,
co jen rád tě má.
Snad je ve hvězdách
a blíž než nám se zdá.

Kde jen křídla vzít,
duše blátem jdou.
Snad mám síly dost svět můj a tvůj,
jen z touhy stvořit v srdcích dvou.

Pojď dál cestu láska zná.
Tam kam půjdeš ty, chci jít.
Tam doma jsem, kde najdeš klid.
Tma v nás změnit v den se má,
svítá ve skalách, tvá jsem, pryč je strach.
Láska cestu zná.

Tolik jsem se bál očí svých a ran.
Teď mám vlastní svět a v něm tvé oči mám.
Nejkrásnější svět, cos mi mohla dát.

Je snad vlídnější než pápěří,
kdo rád nás má v něj uvěří.

Pojď dál, cestu láska zná.
Tam, kam půjdeš ty, chci jít.
Tam doma jsem, kde záříš.
Tma v nás změnit v den se má,
svítá ve skalách, sví jsme, pryč je strach.
Láska cestu zná.
Dál pojď láska cestu zná.

Chachachachachá